|
|
Longitudinální výzkum růstu dětí ve středních Čechách a Praze s přihlédnutím k vývoji v rámci prvního stupně školní docházky
Povinská, Monika ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila sledování a výzkum růstu dětí v Praze a Středočeském kraji. Zajímá mě především růstové období mladšího školního věku (odpovídá I. stupni povinné školní docházky), nicméně ve své diplomové práci pracuji také s růstovými údaji kojeneckého a předškolního věku u sledovaných dětí. Je to především z toho důvodu, že k vyhodnocení růstu dítěte potřebuji růstové údaje z delšího časového úseku. Oblast dětské antropologie mě velmi zajímá a růst každého dítěte vnímám jako velmi zásadní pro jeho další život. Konečná výška a váha každého jedince, tedy celkové tělesné proporce, mohou mít významný dopad na další život každého člověka. Jsem přesvědčena, že mohou mít zásadní vliv na zdravotní stav, společenské uplatnění a sebevědomí každého z nás. Za velmi ochotné spolupráce pražského pediatra se mi podařilo nashromáždit růstové údaje pražských dětí. Tato získaná data bych ve své práci velmi ráda porovnala s růstovými údaji dětí žijícími ve Středočeském kraji. Růstová data těchto dětí jsem získala za laskavé spolupráce rodičů mých žáků, známých a přátel dle zdravotního průkazu dítěte. V tomto průkazu pediatr zaznamenává růstové údaje dítěte při každé povinné prohlídce. V teoretické části se věnuji především popisu jednotlivých etap růstových období, faktorům...
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od narození do 6 měsíců.
ANDRLOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zaznamenat vývojovou dynamiku tělesných rozměrů dětí ve věku od narození do 6 měsíců věku. Do souboru byly zahrnuty děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými antropometrickými údaji byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly uvedeny pro chlapce a dívky zvlášť, porovnány s odbornou literaturou a zpracovány ve formě grafů a tabulek. K porovnání souborů byl použit Studentův t-test a Z-skóre. Dále byly do studie zahrnuty somatické a další charakteristiky matek měřených dětí zjišťované pomocí dotazníků. Prostřednictvím Dotazníku životní spokojenosti byla v diplomové práci vyhodnocena životní spokojenost matek prvorodiček. Kojené děti /chlapci, dívky/ celkově nedosahují nižších průměrných hodnot tělesné délky a hmotnosti oproti dětem referenčního souboru CAV, 2001 (Vignerová a kol., 2005) a Bláha a kol., 2001 (Bláha a kol., 2010) Tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy chlapců a dívek do jednoho měsíce statisticky významně pozitivně koreluje s gestačním věkem dítěte. Největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček vykazují kategorie finanční situace, dále manželství, partnerství a sexualita. Životní spokojenost prvorodiček našeho souboru statisticky významně pozitivně koreluje s jejich tělesným zdravotním stavem a spokojeností v manželství nebo partnerství. Zjišťovaná somatická data kojenců mohou být použita k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od 6 do 12 měsíců.
BÖHMOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj tělesných rozměrů dětí ve věku od 6 do 12 měsíců věku. Do studie byly zařazeny děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými tělesnými parametry byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly zpracovávány zvlášť pro dívky a pro chlapce, byly porovnány se srovnávacími soubory a jsou předloženy v podobě tabulek a grafů. K porovnávání souborů byl využit Studentův t-test a Z-skóre. Porovnání výsledků našeho výzkumu a referenčního výzkumu české populace ukázalo nižší průměrné hodnoty hmotnostně-výškového poměru u dětí našeho souboru. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány somatické a další charakteristiky matek měřených dětí. Součástí diplomové práce je i vyhodnocení životní spokojenosti matek prvorodiček na podkladě Dotazníku životní spokojenosti. Ukázalo se, že největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček má kladné hodnocení finančních možností rodiny, vidina možného výdělku v budoucnosti a zajištění ve stáří. Zjišťované somatické údaje dětí jsou součástí celostátního antropologického výzkumu Státního zdravotního ústavu a mají sloužit k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
host ::
RSS.